O tom, že současný vývoj trhu nemovitostí je dlouhodobě neudržitelný mluví ekonomové již dlouho. V podstatě jsou připraveni na to, že každým momentem přijde jeho krach. Zatím však nevypadá, že se k tomu chystá, i když některé známky tu již jsou. Zajímavé však je, že by se pro lidi jednalo v tomto případě o dobrou zprávu. Jak to?
Pokud by trh s nemovitostmi krachl, znamenalo by to především prudký pokles ceny domů, bytů i parcel. To by znamenalo, že si vlastní bydlení může dovolit více lidí. Navíc by se také musely snížit ceny nájmů, neboť pokud by se tak nestalo, nájemci by si raději koupili vlastní, když už by na to nyní měli.
Zatím však pozorujeme pouze soustavný růst cen, způsobený jednak úbytkem staveních parcel a za druhé růstem počtu lidí. Když k tomu připočteme i fakt, že každý z nás chce bydlet „ve vlastním“, pak je jasné, že jsme ochotni si za to zaplatit poměrně vysoké částky. A zde právě přicházíme ke klíčovému bodu, který by znamenal onen výše zmíněný krach. Jednoduše řečeno, nastane tehdy, až se ceny nemovitostí vyšplhají do takové výšky, že je nikdo nebude chtít zaplatit. Jelikož tedy nebude možné prodat, bude nutné ceny snížit.
To vyvolá řetězovou reakci, kdy začnou snižovat i ostatní prodejci, neboť zájemci budou samozřejmě z valné většiny preferovat tu nejlevnější možnost. Pokles pak bude pokračovat až do té doby, než zase prodejci řeknou dost, neboť pokud by šli níže, nedosahovali by v podstatě žádného zisku. Následně ceny opět začnou pomalu stoupat.
Tento jev je v ekonomice něčím naprosto běžným a zná jej každý investor. Jen u nemovitostí je poněkud zajímavý, neboť jsme již dávno za bodem, ve kterém se krach očekával. Zda a kdy tedy přijde, je otázka. V současné době jsme však stále na vzestupném trendu. To sice rádi vidí prodejci, běžný člověk však už nikoliv.